Přišel, SROVNAL, viděl, zvítězil!

Víte, že máte nejlepší produkt na trhu, ale zákazníci to možná netuší? Potřebujete podpořit prodeje reklamou? Zabijte dvě mouchy jednou ranou a zkuste SROVNÁVACÍ REKLAMU.

Trocha teorie (skoro) nikoho nezabije

Srovnávací reklama porovnává PARAMETRY konkurenčníh produktů, zákazník si na jejím základě udělá přehled, který produkt je nejlepší. Jedním z parametrů může být i CENA. CENA může za učitých podmínek být jediným parametrem viz. níže.

Zákon reguluje srovnávací reklamu, zejména pro její snadnou manipulovatelnost. Zadavatel má absolutní možnost výběru parametrů i formu jejich komunikace. Takže se poměrně často stává, že v reklamě vypadá propagovaný výrobek skvěle nicméně skutečnost může být o poznání horší. Subjektivitu srovnávací reklamy může demonstrovat následující příklad z ČR. Tesco minulý rok srovnávalo ceny 14 základních školních potřeb s cenami v Kauflandu a vyšlo zhruba o 30% procent levněji. Kaufland zareagoval, srovnal ceny jiných školních potřeb s cenami v Tesco a vyšel o 14% levnější! Kde je tedy pravda? Težko soudit, každá společnost si koš se školními potřebami nadefinoval k obrazu svému.

Neznalost zákona neomlouvá

Obchodní zákoník stanovuje osm základních podmínek, za kterých je srovnávací reklama přípustná:

  1. Srovnání musí být objektivní.
  2. Srovnání musí být relevantní. Zpravidla musí být srovnání ve více znacích, mezi něž může patřit i cena; jen výjimečně lze připustit srovnání v jediném znaku.
  3. Srovnává jen zboží nebo služby uspokojující stejné potřeby nebo určené ke stejnému účelu.
  4. Nevede k vyvolání nebezpečí záměny na trhu. Obchodníci nesmí vyvolávat nebezpečí záměny týkající jejich zboží či podniku a podniku a produktů konkurence.
  5. Nevede k nepoctivému těžení z dobré pověsti spjaté s ochrannou známkou soutěžitele, jeho firmou či jinými zvláštními označeními, která se pro něj stala příznačnými, anebo z dobré pověsti spjaté s označením původu konkurenčního zboží.
  6. Nezlehčuje nepravdivými údaji podnik, zboží nebo služby jiného obchodníka.
  7. Reklama není klamavá.
  8. Nenabízí zboží nebo služby jako napodobení nebo reprodukci zboží nebo služeb označovaných ochrannou známkou nebo obchodním jménem nebo firmou.

And justice for all…

Těch podmínek je celkem dost a to je hlavní důvod proč není u nás srovnávací reklama tolik využívána. Nicméně pokud máte skutečně lepší produkt než konkurence  a dodržíte výše uvedené principy, není se čeho bát. Samořejmě  můžete narazit např. ve formě soudního zákazu reklamy. Stalo se tak letos, kdy soud předběžně pozastavil reklamu UPC, která srovnávala rychlost a cenu internetového připojení s O2. UPC vyšlo rychlejší a levnější. O2 namítlo, že reklama neobsahuje bonusové nadstandardní služby O2 TV a bonusové volání (dle mého názoru pro zákazníka nepodstatné). To že je UPC levnější a rychlejší ví každý. O2 se brání zuby nehty. Nicméně reklama již zákazníky zasáhla a s tím O2 nic nenadělá…

Srovnávací reklama je pro trh výhodná. Spotřebiteli pomůže se zorientovat a výrobci nejlepšího produktu pomůže k prodeji.

Velice pěkný příklad srovnávací reklamy ve svých propagačních materiálech používá firma Polaris, která vyrábí mimo jiné čtyřkolky a motorky. Její výrobky jsou skutečně lepší než konkurenční a také dražší. Všimněte si, že CENA ve srovnání není. Je to velice chytře zvolený způsob komunikace. Zákazník se přesvědčí, že výrobek je nejlepší a automaticky očekává i vyšší cenu. Otázkou zůstává o kolik vyšší cena u Polarisu je akceptovatelná zákazníky? Tohle už je, ale jiné téma, které je možné vyřešit cenovým zákaznickým výzkumem. O tom až příště, teď se jedu project na čtyřkolce, hádejte jaké značky? Srovnávací reklama totiž FUNGUJE proklatě dobře!

Leave a Reply